Rok v Austrálii: Dobrodružství, které nás změnilo
- 11. 8.
- Minut čtení: 7
Austrálie byla snem, o kterém jsme vlastně ani nevěděli, že ho máme.
Po čtyřech letech společného života v Německu jsme ale cítili, že je čas vystoupit z komfortní zóny a začít úplně novou kapitolu na druhém konci světa. To, co začalo jako plán strávit nějaký čas v zahraničí, se nakonec proměnilo v jedno z největších dobrodružství našeho života.
Během jednoho roku jsme po Austrálii najeli přes 35 000 kilometrů, prozkoumali téměř všechny státy a teritoria (kromě Tasmánie a ACT, tedy Canberry), spali ve starém Subaru, pracovali na různých sezónních brigádách, starali se o domy a domácí mazlíčky místních, potkali neuvěřitelné lidi a viděli krajiny, které nám dodnes připadají neskutečné.
Tohle je příběh našeho australského dobrodružství – o místech, která jsme navštívili, výzvách, které jsme museli překonat, a momentech, díky kterým jsme silnější a úplně nejvděčnější.
Proč Austrálie?
O tom, proč a jak jsme si vlastně vybrali Austrálii, jsme už napsali celý samostatný článek. A popravdě? Byla to docela náhoda.
Pro nás představovala šanci vyzkoušet si život trochu jinak. Výzvu začít od nuly v zemi, kterou jsme vůbec neznali. Po několika letech běžného pracovního života a budování společného života v Německu jsme cítili, že potřebujeme nějakou větší změnu a chtěli jsme zjistit, co se stane, když se rozhodneme následovat naši zvědavost.
Vtipné ale je, že cestování po Austrálii vlastně nikdy nebylo naším původním plánem. Na začátku jsme to měli vymyšlené úplně jinak. Říkali jsme si, že už samotné přestěhování do jiné země bude dost velká změna.
Když jsme se konečně rozhodli jaký stát (ano, zvažovali jsme i několik dalších zemí), představovali jsme si, že si najdeme práci v jednom z větších měst (nejvíc jsme uvažovali o Brisbane), Vicente si najde baseballový tým, pronajmeme si byt a ve volném čase budeme objevovat okolí.
Jenže Austrálie pro nás měla jiné plány.
Po několika týdnech hledání práce jsme se rozhodli koupit auto, abychom měli větší svobodu a flexibilitu. Plán byl jednoduchý: vyrazit ze Sydney dál, cestou si někde najít práci a až objevíme místo, které nám bude vyhovovat, usadit se tam.
Tehdy jsme ještě vůbec netušili, že tenhle „dočasný“ road trip se nakonec prodlouží na celý rok.
Bylo právě po Vánocích, náš první house sitting se chýlil ke konci a my věděli, že budeme muset vyrazit dál. Měli jsme auto, ale žádný domov ani pevný plán. Tak jsme improvizovali.
Zajeli jsme do hobby marketu, koupili dřevěné latě a skládací matraci a rozhodli se, že si v autě postavíme platformu na spaní. S inspirací z Pinterestu, základním nářadím půjčeným z domu, ve kterém jsme zrovna hlídali psa, a pořádnou dávkou nejistoty se nám nějak podařilo vytvořit náš malý domov na kolech.
Když se na to díváme zpětně, pořád vlastně nemůžeme uvěřit, že jsme to celý zvládli sami – a že nám to vydrželo sloužit celej rok! 😂
A překvapivě? Bylo to mnohem pohodlnější, než jsme čekali.
Velmi rychle jsme si tenhle nový způsob cestování zamilovali. Milovali jsme svobodu probouzet se každý ráno na jiném místě, rozhodovat se o další destinaci až podle toho, kam nás cesta zavede, a mít možnost kdykoliv se vést vlastní zvědavostí.
Jedno krásné místo vedlo k dalšímu. Z krátké zastávky se stalo další dobrodružství a najednou jsme sami sebe přistihli, jak říkáme: „A co kdybychom jeli ještě tamhle?“
To, co mělo být krátkým road tripem, se postupně proměnilo v rok dlouhou cestu napříč Austrálií. Kdybychom tenkrát věděli, co nás čeká, rozhodně bychom koupili větší auto! 😂
Až na pár zastávek po cestě – kdy jsme pracovali, šetřili peníze nebo vyměnili naše auto za pohodlí house sittingu, když jsme potřebovali víc prostoru a pauzu – se cesta stala naším domovem.
A tak začalo naše neplánované dobrodružství.
Život na cestě
Spaní v autě
Pro spoustu lidí zní představa několika měsíců spaní v autě dost nepohodlně. A ano, někdy to opravdu pohodlný nebylo.
Ale probouzet se obklopeni přírodou, sledovat západy slunce na místech, o kterých jsme si nikdy nemysleli, že se na ně dostaneme, a mít svobodu kdykoliv změnit plány – to všechno za ty méně pohodlné chvíle stálo.
Jak už jsme zmínili, když jsme si naše první spaní v autě postavili, vůbec jsme netušili, na jak dlouho to vlastně bude.
Plán nikdy nebyl žít v autě. Začalo to jako jednoduchý řešení – potřebovali jsme někde spát, než vymyslíme, co dál. Z nutnosti se ale rychle stala jedna z našich nejoblíbenějších částí celého dobrodružství.
To malý Subaru se stalo naším malým domovem na kolech.
Nebyl to žádnej luxus. Měli jsme omezený prostor, museli jsme být kreativní s úložným prostorem a rozhodně přišly chvíle, kdy nám chyběla normální postel, teplá sprcha (nebo někdy prostě JAKÁKOLIV sprcha), kuchyň nebo jen místo, kam bychom mohli odložit věci, aniž bychom každý den všechno reorganizovali.
Ale ta svoboda byla něco, co jsme do tý doby nezažili.
Milovali jsme probouzet se každý ráno někde jinde. Jeden den jsme mohli být u oceánu, další obklopeni horami, australskou buší nebo nekonečnou krajinou. A nechceme to ani zbytečně romantizovat – někdy jsme prostě spali na parkovišti. Ale chápete, co tím myslíme. 😄
Mohli jsme kdykoliv změnit plány, následovat počasí, zůstat dýl na místech, co se nám líbily, nebo se jednoduše rozhodnout podle toho, co se nám zrovna chtělo.
Některý z našich nejoblíbenějších rán byly přitom úplně obyčejný. Otevřít dveře auta, vystoupit ven a zjistit, že kolem nás je krajina jako z filmu. Uvařit si kafe a dát si toast s arašídovým máslem a marmeládou.
Samozřejmě nechyběly ani vtipný momenty a výzvy. Hledání míst na spaní, extrémní teploty nebo invaze komárů, vaření ve větru či dešti, problémy s autem, udržování pořádku v malém prostoru a učení se žít s mnohem menším množstvím věcí, než jsme byli zvyklí… To všechno se stalo součástí našeho každodenního života.
K našemu překvapení jsme si ale zvykli rychle. Po chvíli jsme přestali vnímat auto jako něco dočasného. Stalo se součástí našeho dobrodružství – naší ložnicí, kuchyní, spíží, šatnou a autem v jednom.
Život v tak malém prostoru nás naučil, že pohodlí nepramení z toho mít co nejvíc věcí. Někdy je to z toho, že děláme to, co chceme, a když sdílíme tyto okamžiky s tou správnou osobou.
A když se dneska na ty měsíce díváme zpětně, nevzpomínáme na nedostatek prostoru nebo nepohodlí. Vzpomínáme na svobodu, nečekaná místa, která jsme objevili, a na všechno, co jsme spolu zažili.
Naše Subaru nikdy nebylo jen auto. Celý jeden rok to byl náš domov.
Náš život v autě v číslech
175 nocí v autě
35 000+ km najetých
1 píchlá pneumatika uprostřed ničeho
1 vyměněný chladič
1 pokuta za kempování na špatném místě – 100 AUD za celý rok nebylo zas tak špatný! 😂
1 Subaru, co skončilo na vrakovišti
Práce při cestování
Jedna z největších věcí, které jsme se během našeho roku v Austrálii naučili, je, že dlouhodobé cestování nemusí znamenat být neustále na cestě. Někdy je nejlepší způsob, jak zemi opravdu poznat, zpomalit, zůstat na jednom místě o něco déle a na chvíli se stát součástí běžného života.
Aby pro nás bylo naše dobrodružství dlouhodobě udržitelné, spojili jsme cestování s prací. Vyzkoušeli jsme různé sezónní práce, díky kterým jsme se dostali i na místa, která bychom jinak možná vůbec nepoznali, a potkali spoustu úžasných lidí.
Práce během cestování nám dala úplně jiný pohled na Austrálii. Nebyli jsme jen turisti, ale mohli jsme poznat i běžný život – vstávat na ranní směny, objevovat okolí po práci, potkávat místní a zjistit, jaké to opravdu je v Austrálii žít.
Samozřejmě to nebylo vždycky jednoduchý. Skloubit práci, cestování a život v autě přinášelo spoustu výzev. Byly dny, kdy jsme byli unavení, chyběl nám vlastní prostor nebo jsme museli měnit plány podle pracovních příležitostí, počasí či nečekaných situací. Ale i to bylo součástí dobrodružství.
Některé z našich nejoblíbenějších vzpomínek vznikly právě během období, kdy jsme na jednom místě zůstali o něco déle. Měli jsme možnost poznat nové lidi, užívat si obyčejné každodenní chvíle a objevovat skrytá a odlehlá zákoutí Austrálie – některá z nich byste dokonce ani nenašli na mapě.
Když se na naši cestu díváme zpětně, jsme vděční, že nešlo jen o odškrtávání destinací ze seznamu. Práce během cestování nám umožnila poznat Austrálii mnohem hlouběji, nahlédnout do jejího způsobu života a kultury a vytvořit si vzpomínky, které bychom jako běžní turisté nikdy nezažili.
Co všechno jsme dělali za práci?
Příprava pizzy v pizzerii
Balení jablek ve skladu
Prodej fast foodu na Fringe Festivalu
Housekeeping a recepce v hotelu/kempu
Obsluha v kavárně
Obsluha v roadhousu – vaření, obsluha zákazníků a prodej benzínu atd
Pomocníci na farmě, péče o psy a au-pair
Místa, která nám vyrazila dech
Uluru / "Rudý střed"
ostrovy Whitsundays a Velký Bariérový Útes
Karijini národní park
Esperance & Cape Le Grand národní park
Flindersovo pohoří
Modré Hory
Wilsons Promontory národní park
ostrov Rottnest
Co nás Austrálie naučila
Zpomalit
Austrálii prostě nejde uspěchat.
Vzdálenosti jsou obrovské a někdy je potřeba jednoduše zpomalit, přestat řešit, co všechno ještě musíte stihnout, a užít si místo, kde právě jste.
Být flexibilní
Ty nejlepší momenty často vůbec nebyly naplánované.
A i když plán máte, věci se prostě mění. Změní se počasí, kemp je plný, pracovní nabídka nevyjde, auto začne zlobit nebo se stane něco úplně nečekaného.
Austrálie nás naučila, že někdy je nejlepší plán žádný plán – a prostě se přizpůsobit tomu, co přijde.
Minimalismus
Život v autě úplně změnil náš pohled na věci.
Zjistili jsme, že ke spokojenému životu toho potřebujeme mnohem méně, než jsme si mysleli. Většinu věcí, které vlastníme, vlastně nepotřebujeme.
Když se vám celý život vejde do auta, začnete se na to, co opravdu potřebujete, dívat trochu jinak.
Cestování sbližuje
Sdílené zážitky i náročné chvíle z nás udělaly ještě silnější tým.
Budeme si navždy pamatovat šnorchlování u Velkého bariérového útesu, první pohled na Uluru nebo osmihodinovou jízdu úplným „nikde“.
Právě tyhle chvíle, ať už krásné nebo náročné, jsou něco, co bychom sami nezažili stejným způsobem.
Vážit si maličkostí
Najednou začnou mít obyčejné věci úplně jinou hodnotu.
Teplá sprcha. Opravdová postel. Dobré jídlo. Wi-Fi zdarma. Nebo západ slunce, který spolu sledujete po dlouhé jízdě.
Po měsících života na cestě dokážete ocenit i věci, které vám dříve připadaly naprosto samozřejmé.
Spoléhat se sami na sebe
Prasklá pneumatika uprostřed ničeho? Žádný signál? Něco se pokazilo? Potřebujete si v cizí zemi najít práci a vyřídit všechny potřebné papíry?
Někdy vám prostě nezbývá nic jiného než přijít na to, jak to vyřešit.
A právě díky tomu jsme zjistili, že si dokážeme poradit s mnohem více věcmi, než jsme si předtím mysleli.
Udělali bychom to znovu?
ROZHODNĚ.
Austrálie byla výzva, co nás překvapila a dala nám vzpomínky, které si poneseme celý život.
I dnes, když se díváme zpět na tisíce fotek a kilometrů, které jsme projeli, nám pořád připadá trochu neskutečné, že jsme to opravdu zvládli. Nebylo to vůbec jednoduché, ale občas nám to fakt chybí.
A pokud sníte o tom, že jednou prozkoumáte Austrálii (nebo jakékoliv jiné místo), máme pro vás jedinou radu:
Nečekejte na ten „dokonalý“ moment. Prostě se odhodlejte, vyrazte a zažijte to na vlastní kůži.
Pokračuj ve čtení
Komentáře